Jo v bříšku, to byla paráda. Tam jsem se měl dobře.
No ale abych to vzal od začátku.
Maminka s tatínkem si mě pořídili někdy v druhé části ledna 2002 o víkendu (přes týden prý nebyl čas a tatínek už pracoval v Brandýse n.L.).
Ke konci února šla maminka do lékárny koupit nějaký test, podle kterého se zjistí, jestli mě v tom bříšku mají, nebo ne. A ejhle, já tam byl. Tatínek i když to tušil, byl z toho přece jenom trochu vykulený, pořád chtěl ještě prý počkat (to teda nevím na co), ale maminka mě už chtěla, tak jsem na sebe nenechal moc čekat.
No a pak už to začlo. 6.3.2002 mě poprvé viděli na ultrazvuku, moc sice z toho neměli, ale už mi tlouklo srdíčko. A pak už jsem jen rostl a rostl a chodil na kontroly každý měsíc. 2x se na mě byl podívat i tatínek, to aby viděl, jak pěkně rostu a přibývám na váze. Ke konci, kdy už jsem byl pěkně velký, tak jsem chodil na kontroly každý týden a zkoumali mě čím dál podrobněji. Zjistili, že zase tak velký nejsem, spíše menší než ostatní, ale to neva, já to přece doženu. Přece bych nepřidělával mamince starosti, když mě bude rodit na jejich svět.
Celkově se musím pochválit, že jsem byl na ni celou dobu móóóc hodný, vůbec jsem nezlobil, spal jsem co se dalo a v noci jsem ji nebudil. Ani o mě skoro nevěděla. Však já si to vyberu, až se narodím :-)))
V bříšku jsem se usadil zadečkem dolů, zdá se mi to pohodlnější, než viset pořád hlavou dolů, ale pak jsem se měl prý otočit a mě už to nešlo. Tak to jsem teda zvědav, co s tím udělají. Prý se normálně ostatní rodí hlavou dolů (to se jim teda divím), ale když mě se tak zrovna nechce.
Ještě historka na závěr : na jedné kontrole v poradně (39.týden) mi kontrolovali srdíčko, maminka ležela na zádech a mě se to moc nelíbilo, tak jsem se pořád vrtěl a tak mi tlouklo co to dalo, ale pak řekli mamince, že už si může lehnout na bok (ono to prý moc příjemné není, ležet se mnou na zádech), no a já jim tam v ten moment usnul. Už jsem tak prostě za ty měsíce naučený, že když se lehne na bok, tak se spí a nediskutuje. No a tak do mě štouchali (hlavně ta mladá hezká sestřička) a snažili se mě vzbudit, ale já se nenechal. Už jsem se jim tam neprobudil. Moc ze mě nadšeni teda nebyli, prý jsem měl být celou dobu vzhůru, aby mě mohli pořádně zkontrolovat, ale když já byl tak unavený ...
Už se mi to blíží, dneska je 11. října a měl bych se příští týden narodit. Tak až tu bude, dám Vám hned vědět. To bude chvíli za mě psát tatínek, teda aspoň doufám, že nezapomene. Já se zatím budu seznamovat s maminkou v porodnici, přece jenom se u ní budu mít o něco líp, protože mi dá najíst a postará se o mě. Tatínek by mi nejraději hned dával párek v rohlíku a na hlídání mě dal k sousedům.
Takže až se narodím, tak se podívejte na odkaz "Jak jsem se narodil", určitě tam budou nějaké fotky.
Ještě nesmím zapomenout dát pár fotek, jak jsem byl v bříšku u maminky. Najdete je na odkazu "Jak rostu".
Zdraví Vás všechny Váš Max (Maximilian)
(kromě tety Vraťky zatím nikdo z rodiny neví, jak se budu jmenovat, prý to bude trošku šok, hlavně pro babičku Štůskovou a prababičku v Budišově). Však ony si zvyknou, až mě uvidí :-)

 

Zatím jsem schovaný v tom bříšku, co vidíte na fotce dole :-)   A aby tatínkovi nebylo líto, že u mě na stránkách žádnou fotku nemá, tak jsme mu tu nakonec dvě dal, to jak mi skládá postýlku.
 
     
předpokládaný termín narození   Ale jestli to tak opravdu bude, to se ještě uvidí, tady si člověk nemůže být nikdy jistý :-)
... 17.10.2002    
(aspoň tak to říkala paní doktorka)